Aktuality

Zadarmo prý ani kuře nehrabe. Jak si tedy vysvětlit, že jisté hejno studentů naší školy (pod  ochrannými křídly paní profesorky Plachtové) na pár dnů opustilo rodný kurník a zamířilo do světa, aniž by je to stálo jedinou korunu (nepočítáme-li náklady na suvenýry)?

Odpověď je prostá. Jedná se totiž o velmi specifické hejno zapojené do projektu Talent Management 2017, jehož prostřednictvím se statutární město Ostrava rozhodlo finančně podpořit přírodovědně nadané ptactvo (tedy žáky a studenty).

Tak tedy zatímco poslední drozdi, čápi a špačci táhli na počátku listopadu do teplých krajin, my taktéž zamířili na jih (ovšem do oblasti spíše chladnější). Jakožto „nelétavcům“ nám bylo pochopitelně souzeno zvolit dopravu pozemní, autobusovou. A dost už řečí o opeřencích.

Během necelých pěti dnů našeho zájezdu jsme objevovali taje vesmíru a částicové fyziky, nasávali atmosféru starobylých měst, kochali se majestátními vrcholy Alp a samozřejmě se také důkladně seznámili se sortimentem a hygienickým zázemím zahraničních čerpacích stanic. 

První den byl ve znamení zdánlivě nekonečné jízdy a jako nejrozumnější se ukázalo jej prospat.  Tiše závidím těm, jimž se to podařilo. Program zahájila až krátká ranní prohlídka malebného ostrovního města Lindau (němčinářům jistě povědomého díky učebnici Direkt neu), po níž následovala procházka Kostnicí, městem úzce spojeným s naší historií.

Část odpoledne jsme strávili ve švýcarské Technoramě, kterou lze přirovnat k naší ostravské U6 nebo ke Světu techniky, kde jsme se skvěle pobavili a rozšířili si znalosti z mnoha oblastí. Opouštěli jsme ji velmi neradi, ale čekala nás ještě cesta k Ženevskému jezeru, u nějž jsme se měli ubytovat. A taky ubytovali :D. Vydatná večeře, teplá sprcha a měkká matrace byly zkrátka k nezaplacení a některým se konečně podařilo kompenzovat si předchozí téměř probdělou noc.

Nyní se již dostáváme k „jádru pudla“, nejatraktivnější části zájezdu, kterou byla exkurze v sídle Evropské organizace pro jaderný výzkum, vědeckém pracovišti známém pod zkratkou CERN.

Zajímá vás, jak probíhal vývoj vesmíru? Z čeho se skládá hmota a jak vůbec vznikla?  A co teprve taková antihmota? Proč mají předměty váhu? 

Právě nad takovými otázkami si zde lámou hlavu dnem i nocí ti nejpovolanější z povolaných. Není žádným tajemstvím, že jejich hlavním projektem, na nějž padlo kolem miliardy CHF, je Velký hadronový urychlovač.  Málokdo ale ví, že v CERNu se toho děje mnohem víc, v současné době zde běží zhruba 100 experimentů. Nesmírně si tedy vážíme, že si zaměstnanci dokáží najít čas i na nás návštěvníky. Nejsme přece jenom tak zajímaví jako třeba Higgsův boson.

Odstávku urychlovače LHC bohužel naplánovali až na měsíc prosinec, a tak jsme se museli spokojit s jeho dědečkem Synchrocyklotronem z roku 1957. Přesto jsme o jednotlivých částech LHC dostali velmi podrobný výklad. Mne osobně nejvíce okouzlila expozice Universe of Particles umístěná v Glóbu vědy a inovací, jiné nadchl Microcosmos. Každopádně, loučení bylo opět těžké a díru v srdci nám nezacelila ani následná návštěva nádherné Ženevy.

CERN však nebyl jediným lákadlem zájezdu. Člověk nemůže neustále jen bádat a chodit po  památkách. Dopoledne čtvrtého dne bylo zasvěceno kvalitním švýcarským sýrům Gruyere a  čokoládě Cailler. Nahlédnout pod pokličku výroby těchto pochoutek může být pro některé velmi vzrušující, ale nikoho nepřekvapí, že větší zájem než samotná exkurze vzbudila spíše neomezená ochutnávka :DD.

Posledním bodem našeho programu byla rychlá prohlídka švýcarského hlavního města Bernu, pak nezbývalo než zamávat Švýcarsku a doufat, že se nám jednoho dne naskytne příležitost se vrátit. Domů jsme přijeli se nejen se spoustou zajímavých poznatků, fotek a vzpomínek, ale také s vyřešenými vánočními nákupy. A to se vyplatí!

Na závěr bych za celé naše hejno chtěla poděkovat nejen paní profesorce Plachtové, která s námi vše nadšeně podstoupila, ale také paní profesorce Skotnicové a panu profesoru Římanovi, kteří nás také neustále informující o zajímavých přírodovědných akcích a zkrátka dělají pro naše vzdělání první poslední.

Klára Horáková, sexta A